Předmět tohoto rozhovoru byl jednoznačný. SIX DEGREES OF SEPARATION vydali novinku „Of Us“ a to mě přimělo k tomu, abych vyzpovídal Radka „Doctora“ Zábojníka a Jirku „Pickarda Gajdošíka. Na rum stránkách si rovněž můžete přečíst recenzi, kterou najdete ve stejnojmenné rubrice…
Ahoj! Čau! Nazdar! Jak se vede v posledních zasněžených dnech?
Dr.: Upřímně řečeno již bych snad i uvítal trochu přívětivějšího počasí. Zasněženou zimu mám rád, ale všeho moc škodí. Hodně času strávím v autě a v momentě, kdy se mi začnou zdvojnásobovat dojezdové časy, tak začínám být nevrlý a zahořklý :). Jinak jako kapela jsme v plném víru příprav na křest naší desky a nahrávání live DVD, jenž se kvapem blíží, nervy jsou na pochodu a tréma roste exponencionálně :).
Vzpomeneš si někdy na vaše úplné začátky? Pustíš si třeba ještě někdy stará dema, kterými jste vstupovali do hudebního kolotoče?
Dr.: K demáčkům se občas vracím, někdy dostanu chuť si je poslechnout, ale častěji než jednou do roka to nebude. Z dob nahrávání jednotlivých titulů mám totiž naabsolvováno tolik povinných poslechů v rámci vychytávání much a vytahování kostlivců ze skříní, že už ty jednotlivé nahrávky mám předposlouchány tak do roku 2200.
Venku je novinka „Of Us“! Pokus se ji porovnat v kontextu s ostatními alby?
Dr.:Je to dle mého soudu nejlepší, co jsme doposud s klukama dali do kupy, a to jak po stránce hudební a textové, tak i po stránce zvukové. Zatímco předchozí deska sázela hodně na melodie a harmonie kytar, aktuální výtvor je mnohem přímočařejší a agresivnější. Velký dík za celkové masivní vyznění nahrávky patří i Standovi Valáškovi, který během nahrávání a míchání odvedl obrovskou práci včetně pár drobných zázraků, a zase (pokolikáté už?) nás posunul nejen zvukově o notný kus dál. Díky, Stando! Šopa rulez!!!
Dalo by se říci, že tak jak se mění tvůj hudební vkus, tak se také postupně měnila hudba SIX DEGREES OF SEPARATION?
Dr.:Nijak prvoplánově, ale asi by se tam takové styčné body najít daly. Nemyslím však, že by se můj hudební vkus nějak zásadně měnil. Spíš v posledních letech prožívám takové jakési retro období a postupně se vracím ke kapelám, na kterých jsem vyrůstal.
Nové album mi přijde o dost agresivnější, ale paradoxně také melodičtější…
P: Já v tom nevidím žádný zásadní paradox. Necítím, že by mezi hypotetickou jednotkou míry „agresivity“ a „melodičnosti“ existovala nepřímá úměra. Stejně tak se nedá říct, že by to byla otázka záměru, prostě je to stav, do kterého jsme se od „Chainu“ dovyvinuli.Nebylo to o tom, že bychom si řekli: „tak, a další desku udělejme agresivnější, ale paradoxně melodičtější“. Něco takového by nikoho nenapadlo. Možná tedy s výjimkou Dr. Jak to vůbec napadlo tebe?!
No…mě osobně hodně překvapilo velké množství kytarových sól z jejichž nitra proniká na světlo nezkrotná dynamika. Domnívám se, že takhle SIX DEGREES OF SEPARATION ještě nikdy nezněli. Existuje nějaká koncepční nit, která jednotlivé skladby spojuje? Tuším, že ano, ale nedovoluji si nic prozrazovat sám za sebe, a proto to nechávám na vás…
P: Nedá se mluvit o koncepci příběhu nebo vnitřního vývoje, který by desku „rámoval“. Nebylo to tak úplně zamýšleno, a jestli to tak působí, pak je to spíš podivuhodnou souhrou náhod a dlouhodobé konzistence inspirace. Přesto se dá říct, že s odstupem jsme sami zjistili, že se tím albem jakási chimérní Ariadnina nit proplétá, ale těžko říct co s čím spojuje. Bylo by zajímavé zjistit, jak to vnímáš ty…? Ve formulaci otázky naznačuješ mnohé…
Nu dobrá! Koncept mi evokuje osudy přemýšlivého (i možná nerozhodného) člověka, jenž přichází všemožnými útrapami, přičemž na úplném konci odhaluje sám sebe 🙂 Ale možná jsem to pojal až moc pocitově…Nyní ale pojďme k úplně jinému tématu. Desku jste vydali vlastním nákladem. Jaký je hlavní důvod? Je pro vás jakožto umělce stále důležitá hudba v podobě stříbrného kotoučku?
Dr.: Ano, jsem z těch lidí, kteří si pod pojmem „deska“ či „album“ jako první nevybaví balík dat s ořezanou kvalitou, nýbrž v celofánu zabalenou krabičku, jejíž první rozbalování je svátkem plným očekávání, následnou vůni tiskárny, která se zevnitř vyline po otevření, stříbrný kotouček, se kterým se musí zacházet s nejvyšší opatrností, aby se nepoškrábal, a booklet, který je pro mě stejně nedílnou součástí alba jako hudba samotná. Tolik k druhé části Tvé otázky. Co se týká našeho samovydání, odpověď je jednoduchá. Po zhodnocení situace v našich domácích vodách jsme usoudili, že vydat si album vlastním nákladem a mít tak následně vše ve vlastní moci a pod vlastní kontrolou, nemuset se nikoho ničeho doprošovat, je pro nás v současnosti nejlepší a nejschůdnější cestou. Dali jsme hlavy a peněženky dohromady a heuréka: je tu Triotus Production.
P: Možná – zásluhy tam, kam patří – by bylo správné zmínit, že jak co se ideového zpracování našich subjektů, tak skutečné práce, běhání a administrace kolem vytvoření Triotus Production týče, největší zásluhy myslím padají na hlavu Kurtyho, ať je Síla s ním, a dej mu Yoda věčnou slávu.
Stahuješ hudbu z netu? Případně prozraď v jakém množství 🙂
Dr.: Proč to nepřiznat – ano, hudbu z netu stahuji. Říkám to bez uzardění, protože mám v sobě tolik poctivosti, že si stejně věci, které mě po stažení a následném poslechu osloví, sháním a kupuju na CD. CD sbírám a kapely, jež mám rád, se snažím podporovat.
Kdyby za vámi přišel fanoušek s vaším okopírovaným CD, xeroxovaným obalem a požádal vás o podpis, jak byste se zachovali?
Dr: Jak by ses zachoval ty? 🙂
P: Já bych mu dal svůj oxeroxovaný podpis.
Mě to by to asi zklamalo, ale na druhou stranu bych měl možná i radost z fanouškova zájmu. Ale koupi CD bych mu však určitě doporučil. Ale pojďme dále. Co SIX DEGREES OF SEPARATION a zahraničí? Máte nějaké kontakty z venku? Jak se na vaši hudbu dívají zahraniční fans či recenzenti?
Dr.: Co se týká našich recenzí ze zahraničí, na ty se může každý podívat na anglické větvi našich stránek zde: „http://www.sixdegrees.cz/index.php?reviews-en-1″>http://www.sixdegrees.cz/index.php?reviews-en-1. Jak jsem na to teď zrovna koukal, tak zjišťuji, že na nové verzi stránek zatím chybí recenze z německy mluvících a psacích zemí, jež ovšem tvořily velkou část. Ohlasy z venku máme výborné a že skvělé recenze se objevily i v prestižních tištěných magazínech jako Rock Hard či Metal Hammer. Aktivitu našich zahraničních fans (nebo alespoň vzorku z nich) po očku sleduji na našem Myspace profilu (http://www.myspace.com/sixdegreesmusic“>http://www.myspace.com/sixdegreesmusicstyle=“color: #000000;“>) a také na Last.fm (http://www.last.fm/music/Six+Degrees+of+Separation“>http://www.last.fm/music/Six+Degrees+of+Separation). Dlouhodobým výzkumem zjištěno, že alespoň podle posledně jmenovaných stránek se naše nejaktivnější zahraniční posluchačská základna nachází v Rusku. Otázka je, do jaké míry je to referenční. Ty nejlepší fans ovšem máme tady doma, to je bez debat.
Když už jsem zmínil recenzenty. Jaký k nim máte vlastně vztah? Znáš většinou osoby, které na vaše desky píší recenze?
Dr.: K recenzentům chovám svým způsobem obdiv, protože sám za sebe si nedokážu představit, jak trávím svůj čas opakovaným poslechem alb, která mě třeba ani nezajímají. Zároveň k nim pociťuji i jakousi vděčnost, že ty opakované poslechy museli a musí absolvovat i na našich nahrávkách a jsou následně (ve většině případů) schopni svoje pocity zkoncentrovat do srozumitelných literárních útvarů, jejichž přečtení může u někoho vyvolat zájem o naši produkci.
Někteří příznivci metalu tvrdí, že většina publicistů má svoje „oblíbence“, které neustále vychvaluje? Všimli jste si už něčeho podobného?
Pickard: …a jsme zpět u oblíbeného tématu dvojích metrů a tzv. objektivity. Anebo ještě jinak – ono se to taky dá naformulovat takto: někteří příznivci metalu tvrdí, že většina publicistů má jiné oblíbence než oni. Oni i ti publicisté se často rekrutují z řad původně bezejmenných příznivců, ale rozhodli se, že budou aktivnější a systematičtější… Ve finále ti, kteří jsou příliš jednostranní, najdou odezvu jenom v přísně vymezeném koridoru (a ano, to pořád může být víc než dostačující), ti, kteří vykazují podezřele příliš tendenční názory, si nikdy nezískají příliš respektu, a i ti, kteří se snaží být co možno objektivní, budou vždy hodnotit podle osobního žebříčku hodnot, který stojí na kostech prapůvodních idolů, skrze něž byli do žánru zasvěceni. Aspoň myslím. A kanec kanců i ti bezejmenní příznivci metalu můžou podpořit svoje koně tím, že budou psát svoje blogy, přispívat na stránky a profily kapel, festivalů, fanzinů, nebo na hudební fóra… A takto svým favoritům udělají určitě větší službu než hloubáním nad faktem, že o nich nikdo nepíše. 😎
Existuje nějaká záležitost, která tě v metalovém kolotoči vysloveně štve?
Dr.: Nejhorší ze všeho je vykládání aparátu z auta zpátky do zkušebny po návratu z akce, za časté někdy nad ránem nebo přímo ráno, když už se dávno člověk vidí v betli pod peřinou. Ale není to tak hrozné, že by se s tím nedalo žít (obzvlášť když většinu toho odedře Wlasser sám 🙂 . Jinak bych už dávno šel od válu. Nic není dokonalé (staré venezuelské přísloví) a já mám tenhle kolotoč rád i s jeho nedostatky.
V současné době probíhají ZOH ve Vancouveru, což mě navádí k otázce, týkající se vašeho fandovství! Které sporty např. nejvíce sledujete?
Dr.: Jsem fanda do hokeje, takže ten se budu snažit sledovat vzhledem k hracím časům alespoň ze záznamů (dneska jsme vyhráli nad Slovenskem, jupííí :). Zuřivě jsem fandil v přímém přenosu jak Martině Sáblíkové, tak Lukáši Bauerovi, i našim skokanům. Zatím můžeme být s tím, co naši sportsmeni předvádějí, navýsost spokojeni a kdoví? Třeba ještě není všem medailím konec.
Co chystají SIX DEGREES OF SEPARATION v roce 2010? Máte už potvrzenou účast na nějakých letních festech?
Dr.: Hlavním naším projektem tohoto roku bude příprava našeho live DVD, jeho realizace a následné vydání. Záznam se chystáme pořídit v rámci našeho již výše zmiňovaného vystoupení a křtu naší novinky na February Hard Show, jež se bude konat 27.2.2010, čímž na tuto akce všechny jménem kapely a celého realizačního týmu srdečně zvu. A pak samozřejmě podpora OfUsu. Kromě šňůry s Cruadalach a Abstract se koncerty pomalu rýsují, z festivalů AFOD, Metal Gate a … a uvidíme.
Díky za odpovědi, měj se skvěle!!!
Dr.: Díky za zájem a prostor, Aleši, taky se měj.
All
