CRUADALACH dle ohlasů to nebyli špatní, měli energii a lidem se líbili a to i ne-folkařům. Já si je nechal ujít. To SIX DEGREES OF SEPARATION jsem naživo neviděl od roku 2002, kdy jako naprostí nováčci vystupovali v ostravském Ohni. Od té doby tahle kapela prošla neuvěřitelným vývojem a jsem strašně rád, že jsem je včera mohl konečně zažít podruhé. Tihle kluci patří ve svém žánru mezi evropskou špičku a na jejich setu je to prostě vidět. Nářez, z němž přitom vystupuje příjemná emocionalita. A paradoxně, ač kapela vychází z doomu, vyloženě srší pozitivní atmosférou.
Radek má neuvěřitelně naléhavý hlas, který podtrhuje celou atmosféru a perfektně si sedí s hudbou. SIX DEGREES OF SEPARATION jsou sehraní tak, jak na české scéně pravděpodobně není nikdo jiný. Rychlé vyhrávky střídají pomalejší, meditativní pasáže a všechno to působí organicky a přirozeně. Včetně komunikace s publikem; žádná přezíravost, žádné přitroublé hecování, žádné trapné kecy. Radek naopak působil až stydlivě, když se omlouval, že zahrají z nové desky.¨
Kapela nabídla průřez svojí tvorbou, ačkoliv největší pozornost pochopitelně patřila písním z nové desky „Of Us“: úvodní „F-2370“, „Of Unrealistic Ambitions“ nebo „For Hannah“. Album si taky prošlo oficiálním křtem, který se konal přímo uprostřed setu. Došlo ovšem i na již legendární „Shade of Triotus“ nebo „Masterpiece of Pain“, při kterých publikum bez nadsázky explodovalo. Shrnuto na závěr, vidět SIX DEGREES OF SEPARATION konečně podruhé byl zážitek, na který ještě dlouho nezapomenu.
Jakub Němec
http://www.abysszine.com/reporty/2010070001-winter-metal-attack/