Konečně nastoupila, alespoň pro mne, kapela, kvůli které jsem se rozhodl, že na ETEF pojedu a to SIX DEGREES OF SEPARATION. Kapela je naživo naprosto jistá, sehraná a navíc jejich tvorba je zcela nezaměnitelná, už co se týče specifického Doctorova zpěvu. Set byl složený převážně ze dvou posledních desek (tři skladby z „The Hike & Other Laments“, dvě z novinkového „Simple“), které jsou mimochodem skutečně skvělé, doplněný jednou z „Chain-Driven Sunset“ („Tekno-prophet“) a ukončený nesmrtelnou „Masterpiece of pain“ (z alba „Triotus, Tricephalus and Tribadism“). Z novinkového alba „Simple“ kapela zahrála skladbu „Fury“, která má i zdařilý klip. Pro mne však zazněla má nejoblíbenější „Dark side of conscience“ (z alba „The Hike & Other Laments“), kterou považuji za jejich nejúdernější. SDOS pravda zahráli nejmelodičtější set, nicméně pro mne byl strhující. Přesně jsem věděl, proč na ETEF jet. (Kubrt)

Je to sice nesportovní, ale když jsem se dozvěděl, že DEPRESY nepřijedou a místo nich zahrají SIX DEGREES OF SEPARATION, měl jsem radost. Dlouho jsem jednu ze svých top kapel neviděl, nová deska se mi líbí, takže jsem se těšil převelice. A nebyl jsem sám, moje nadšení sdíleli i kamarád Standa a spolupisálek Kubrt, nicméně až tolik podobně smýšlejících jedinců se place se nenašlo, takže SDOS hráli pro mnohem menší publikum, než jsem čekal. Ale takový je úděl kapel, které to dělají jinak, nedá se s tím nic dělat a hlavní je, že muzikanti odehráli set bez ohledu na to, kolik lidí na ně koukalo. Já byl vysloveně nadšený, průřez tvorbou s důrazem na novější záležitosti mě vtáhnul do děje a na chvíli jsem nechal pořadatelské starosti stranou a užíval si známé melodie, výborné muzikantské výkony a Doctorův nezaměnitelný vokál. Se Standou jsme si sem tam něco zapěli, hlavně refrén „Masterpiece of pain“, s Kubrtem jsme se usmívali a jediné, co mi chybělo, byl o něco delší set zakončený třeba „Separated“. (Johan)

Po večeři nastal čas strávit několik chvil se SIX DEGREES OF SEPARATION a jejich motorovou pilou Radkem Zábojníkem. Ten si se mnou podá ruku i přes to, že mám k jeho vokálu stále tu stejnou výhradu a to už několik let. (úsměv) Nejinak tomu bylo samozřejmě i tentokrát. Hudba skvělá, vystoupení energické a pila nabroušená přesně tak, jak jsou všichni fanoušci zvyklí. (Niviat)