A dvě drobnosti pro doplnění – detailnější vysvětlení pojmu „six degrees…“ naleznete na skvěle udržovaných a hutně vybavených webových stránkách kapely. Naživo pak SDOS můžete již brzy spatřit na třetím ročníku zlínské Metalmanie (kteroužto tradici započal jeden ročník Metalmanie v Ostravě).

Už KATAPULT si pro svou produkci v osmdesátých letech vymyslel škatulku „maximum rock“. Je „trimetal“, za nějž jste označili svou hudbu, hrou s posluchačem, marketingovým tahem (takoví ISACAARUM už se stihli označit za skladatele nihil-metalu, sado black a panzer grindu a především spermmetalu) či výsledkem nechuti ke škatulkování?

Dr: Název Tri Metal je taková naše znouzectnost. Ani my samotní naši hudbu vlastně nijak zařadit neumíme, respektive se nám to doposud nepovedlo, protože ony jsou jí ty stávající škatulky poněkud úzké. Nikam se to kloudně nevleze, furt to někde přečuhuje, přiskřípává se nebo zadrhává. Navíc si myslím, že i naše skladby navzájem se natolik od sebe liší, že nějaké přesně vystihující zařazení ani není možné.

Pick: To je dobrá otázka. Sám však za označením trimetal nevidím marketingový tah, ani nějakou nechuť ke škatulkování. Když ty písničky hrajeme nikdo z nás nepřemýšlí nad tím, co to je, ale jestli to hraje. Mně osobně se zamlouvalo Monty Pythonovské označení NŸmetal.

Wl: Celou dobu. Pokud jste si toho nevšimli, se snažíme jit ve stopách KATAPULTU. Vždyť i Doktor začíná svou image připomínat Šindeláře.

Když se člověk podívá na pochopitelnou bezmoc recenzentů nad zařazováním vaší hudby, připomíná to neméně časté pokusy nějak „přízemně“ pojmenovat tvorbu Devina Townsenda. Sledujete nálepky své tvorby a zajímají vás vůbec žánrové kategorie?

Dr: Nálepky sleduji spíš s pobavením, protože za dobu naší existence jsme už byli označeni za kdeco. Na nikoho se ale za to zlobit nemůžu, protože všichni mají svým způsobem pravdu. Chápu, že pro recenzenta je důležité kapelu čtenářům, kteří o ní v životě neslyšeli, nějak přiblížit a k tomu se škatulky hodí dokonale. Nezávidím jim ale, že jim musí přes škatulky přibližovat zrovna naši hudbu :o)

Wl: Sleduju. Bavím se. Devina sleduju, baví mě. Kategorie nesleduju páč mě nebaví…

Pick: Jak jsme označováni mě samozřejmě zajímá, je zvláštní, co všechno si v tom lidi dokážou najít, a taky respektuju, že co člověk, to pocit a názor. Žánrové kategorie jako takové mě však moc nezajímají ze stejného důvodu, ve finále stejně záleží na mém subjektivním líbí-nelíbí. Taky si myslím, že v dnešní době, kdy v hudbě probíhá fúze naprosto jakýchkoliv stylů, je podstatnější, jestli je nahrávka soudržná díky nějakému jinému parametru, feelingu, zvuku, nebo třeba paradoxně právě extrémní diverzitě.

Po koncertě v Brně jsem se od Radka dozvěděl, že navzdory vlastní finanční investici je pro vás realizace klipu k písni „Light Hates Me“ zadostiučiněním. Jaké možnosti se českým kapelám otevírají, chtějí-li posluchačům (u nás i ve světě) představit svůj videoklip?

Wl: Tak především jde o možnost představit náš klip…

Pick: Myslím, že nejsem ten nejpovolanější odpovídat na tuto otázku, protože Dr. je ten, kdo věnuje svůj čas a energii snažení ohledně promotion atd., a díky a věčnou slávu mu za to…

Dr: Těch možností zase až tolik není, přesto se jich pár nabízí. Díky Michalu Husákovi by pro většinu kapel nemusel být problém prezentace jejich klipu v Madhousu na Óčku a s trošku větším štěstím také v Noci s Andělem na ČT. Dál už je situace poněkud horší a možnosti televizní prezentace jsou až na pár regionálních televizních stanic v podstatě nulové. Zůstává však například ještě možnost zařazení videoklipu na datovou stopu na CD, umístění na www stránky popř. nejrůznější hudební portály atd. Záleží pak už jen na fantazii potažmo drzosti každé kapely.

A co tedy možnosti představit klip mimo domácí luhy a háje?

Dr: Co se týká zahraničí, obeslali jsme pár internetových televizí a DVD s klipem přikládáme automaticky ke každému promobalíčku. Jak jsem říkal dřív – záleží opravdu na fantazii a drzosti každého jedince.

V souvislosti s vaší aktuální deskou se žádný z recenzentů neopomněl pozastavit nad jejím názvem. Co ale samotný název kapely? Mohli byste přiblížit význam obratu „SIX DEGREES OF SEPARATION“? Víte o tom, že tento název nese i film australského režiséra Freda Schepisiho s Willem Smithem a Donaldem Sutherlandem?

Wl: Neřeknu!!!

Pick: Znamená to „šest stupňů odloučení“ a já to chápu jako nezbytnou míru počtu cigaret na to, abych se, když se naštvu, dokázal odpoutat od vzteku a začal řešit věci s chladnou hlavou. O existenci filmu vím, ale neviděl jsem jej, tuším jenom, že se jedná o zpracování lehce kontroverzní divadelní hry, kde Will Smith za celou dobu nezastřelí ani jednoho mimozemšťana.

Dr: O filmu samozřejmě vím, přesto se zarděním přiznávám, že jsem jej doposud neviděl. Za to jsem s Old Donaldem Shatterhandem viděl jiné filmy. Důležitější než-li film je ale pro mě stejnojmenná matematická teorie (též známá jako „Teorie malého světa“), která tvrdí, že k vytvoření řetězce, propojujícího dva zcela neznámé lidi výlučně přes lidi, kteří se osobně znají, stačí obvykle pouze šest osob. Tato teorie vznikla již v šedesátých letech, tedy v době kdy se nikomu o dnešní podobě internetu ani nesnilo; internetu, který dnes častokrát lidi propojuje ještě mnohem efektivnějším způsobem.

Vaše novinka byla takřka nekriticky přijata. Jaké jsou pak vaše pocity, když si „hudbu nepopsatelnou slovy“ přijde naživo poslechnout pár desítek diváků, z nichž ještě polovina před vašim setem únavou odpadne (a neví, že prezentace „Triotus..“ naživo by je zaručeně probrala)?

Wl: Především je to chyba těch co nepřišli…Že… Zvlášť když se tak snažíme:-))

Pick: 😎 Co na tohle odpovědět? Pár desítek je někdy víc, než dobré.. Na podiu se vždycky snažím podat maximální výkon bez ohledu na to, kolik lidí přihlíží. Je pravda, že v poslední době se nám podařilo účastnit se několika akcí s vysokým podílem absence publika, a v člověku to zanechává určitý unavený a prázdný pocit vlastního selhání.. ale člověk musí doufat, a snažit se. Ale jestli nezájem publika vyjadřuje míru kvality naší produkce, pak bychom se asi měli zamyslet.. 😎

Dr: Není tak úplně pravdou, že by novinka byl přijata nekriticky. Ony ty kritické hlasy samozřejmě jsou. Co nás ale překvapilo nejvíc je, že jich není zas až tolik, kolik jsme čekali. To je k první části Tvé otázky. Ke zbytku mohu říct jen toliko, že i kdyby pod pódiem stál jeden jediný člověk, kterého naše hudba zajímá, stálo by mi to za to pro něj hrát.

A v souvislostí s předchozí otázkou – jevíte aktivní zájem o promotion své tvorby anebo se oddáváte výhradně radosti z hudby a o tyhle věci se nestaráte?

Wl: O tyhle věci se nestarejte:-))) aneb za vše muže Drrr:-)))

Pick: Já se spíš oddávám strastem z hudby a pokouším se pomoci, když můžu.

Dr: Aktivní zájem jevíme, snažíme dělat co je v našich silách, posíláme promo balíčky na všechna různá nádraží a ve skrytu duše tiše doufáme, že se nám ta vynaložená energie nějak vrátí.

A když je řeč o promotion – jaké jsou vaše ambice (a šance) vyjet pod hlavičkou Élysion do ciziny?

Wl: Ano.

I v rámci neuchopitelnosti vaší muziky se někteří z recenzentů pokusili hledat paralely – padla srovnání se „staršími PARADISE LOST“ či „THERION kolem roku 1995“. Kdyby vás chtěl někdo obvinit z kopírování jiných, neměl by valnou šanci uspět. Přesto – jakou hudbou se oblažují členové SIX DEGREES OF SEPARATION v soukromí?

Dr: Ono se to průběžně dost mění, nicméně stálicemi v mém přehrávači jsou veškeré věci od Devina Townsenda, dále pak CRADLE OF FILTH, ANATHEMA, SAMAEL, DEATH, ale třeba taky Björk, Nick Cave, PORTISHEAD nebo Of THE WAND AND THE MOON. A je toho samozřejmě mnohem, mnohem víc.

Wl: Mám rád dobrou muziku! Vyrostl jsem ale na metalu, tak je to tím hodně ovlivněné. Teď mě dostali noví NEVERMORE. Kytarově to nemá chybu….Ty zmíněné kapely šly ale vždy tak nějak mimo mě. To mě nebere…

Pick: Já poslouchám relativně různorodou směs, a když tak nad tím přemýšlím, tak metal asi ani nemá většinové zastoupení. V čele mojí hitparády se momentálně na předních pozicích míchají JAGA JAZZIST, NINE INCH NAILS, PORCUPINE TREE, GORDIAN KNOT a Tori Amos a TOOL a KING CRIMSON, ale poslední dva v zásadě z prvních příček dlouhodobě nesestupují…

Ve svém nadšení z „Triotus, Tricephalus and Tribadism“ se na závěr nemohu nezeptat: co plánujete dále?

Dr: Celý loňský podzim a zimu jsme poctivě prokoncertovali, což má samozřejmě za následek dluh vůči práci na novém materiálu. Nápadů je požehnaně, jen toho času k jejich realizaci se jaksi momentálně nedostávalo. Tohle manko bychom ale teď v následujícím měsíci-dvou rádi napravili, něco nového vyplodili, a to tak, abychom mohli přivést na svět novou desku, a to nejpozději do dvou let od Triota. Další plány jsou jasně dány – hrát, zkoušet, skládat a koncertovat tak často jak jen to půjde. Rád bych ještě zmínil, že se nám poštěstilo zajistit si účast na letošním ročníku Metalománie a že nás v červnu čeká miniturné po boku ROTTING CHRIST a GALADRIEL. Z obého mám obrovskou radost a je to pro mě osobně velkým zadostiučiněním.

Wl: Hrát. Cvičit. Hrát. Cvičit. A tak dále:-))

Pick: Učit se, učit se a učit se (resp. cvičit, cvičit a cvičit). Z mého pohledu to je asi to nejpodstatnější, co ode mě kapela potřebuje. Pak snad další demo, a, doufejme, další LP platňa. Nebo možná tri.

Viktor Palák

http://www.abysszine.com/rozhovory/2006012401-six-degrees-of-separation/